Zima, koně a lidi
Tak nám začala první zima na vlastních nohou. Seno máme, doufejme, že vydrží a koně se nám naštěstí zadekovali sami (teď jsou to pomalu plyšoví medvídci). Co tedy řešit?
Vlastně je zima výhodou. Před přístřeškem není bahno. A to je asi ta jediná výhoda :)
Teď ty nevýhody: Koně jsou věčně zasněžení. Když zamrznete, nemůžete ani zapnout ohlávku. Na koních je věčně nějaký sníh. Čelíme častým fujavicím. Musíme hlídat i vodu, protože potok zamrzl. Koním to na cestách klouže. Ještě bych něco vymyslela, ale nechci si stěžovat.
Tak teď podtrženo sečteno vidím, že převažují nevýhody. Ale to nevadí. Až si postavíme halu a krytou stáj s boxy (což se - mezi námi - nikdy nestane) budeme mít po většině z problémů. Pořídíme si lepší rukavice a teplejší boty a může nám být ukradené, jestli je léto, nebo zima.
A zpátky do reality. Protože žádnou tu krytou halu nemáme, budeme si muset vystačit s vyjížďkami do terénu, který je v okolí naštěstí velmi rozmanitý. Nedávno jsme jeli při sněžení, které snižovalo viditelnost tak na pět metrů a my jsme většinu času byli v suchu, protože jsme jeli lesem. No, my si totiž vystačíme i bez té haly :D
Radši to po sobě ani nebudu číst, protože to jsou slušné bláboly, doufám, že aspoň okrajově to dává smysl :D
PS: tímto jsem chtěla říct, že kdo umí vycházet s tím málem, co má, a přesto přežít na jedničku, ten si vždycky poradí, když bude mít ty nejlepší a nejspecializovanější věci. Naopak to jde hůř. Takže jsme vlastně pyšní na to, že žijem, přestože jsme začátečníci a máme velké kulové...
Tak sbohem, už zase začínám blábolit...