Pěšinka a hnůj
Přišla zima a přibylo práce. Letos jsme vymysleli krmení tak, že nemusíme ke koním nutně dvakrát denně. Ano, i to se počítá. Jen pro změnu nosíme vodu 50 metrů. Kdyby to byl jeden kbelík, tak by se nic nedělo. Ale naše svaly zatím příliš dobře nezvládají 160l vody. Ale co se dá dělat? Koně pít musí, takže nemluvíme a nosíme. Jen jsme si tento týden dovolily postavit pěšinku okolo hnoje. Konečně se neboříme po kotníky do bláta a konečně nemusíme využívat ani naši lepší variantu - půlmetrový průchod podél přístřešku.
Dlažební kostky jsou položeny na jakž takž ideálním povrchu, dá se po nich projít suchou nohou, a to je rozhodující. Štěstí se na nás usmálo a odvedly jsme taky kus práce. Krása!