Jak jsme prožily Velikonoce bez šmigrustu
Sešly jsme se snad ve středu večer, podívaly jsme se na První krok a absolvovaly dobrodružnou výpravu - Jak se nezabít, trefit a nakrmit koně. Šly jsme halou, kde byla absolutní tma a musely jsme najít východ, pak stodolu, atd. Sranda byla.
Celý čtvrtek jsme makaly v bývalém včelíně. Vyklízely jsme, vyhazovaly nepotřebné věci, lekaly se jedné myši a pavouků, kterých tam bylo požehnaně. Samy jsme si zařizovaly jídlo, což byla další legrace. Snídani jsme udělaly skoro z ničeho - bramborové placky, oběd jsme ještě našly v baráku - brambory se smaženými žampiony a vajíčkem, na večeři jsme měly chleba. Tímto jsme sežraly téměř vše jedlé v onom domku.
V pátek jsme znova v plné polní nastoupily do včelína. Odpoledne jsme se rozešly domů.
Znova jsme se u koní potkaly v neděli odpoledne. Tentokrát jsme nechaly včelín včelínem a věnovaly jsme se koním. Práce v kruhovce neurčitého tvaru, přesvědčování typu - Ten sud tě nesežere, Taro!, noční ježdění po výběhu a následný odpočinek na žeroucích koních vleže, zkouška zapřáhnutí Olina, moc jsme to uspěchaly, škoda. Zažily jsme toho opravdu hodně, já jsem dokonce spadla z Miloše, který spolu s Granym přijel na návštěvu.
Tenhle víkend se nám moc líbil, a troufám si tvrdit, že se líbil i koním.